Z naší pozice Vám užití psychedelik nemůžeme v žádném případě doporučit, jelikož jsou uvedeny v příloze zákona o návykových látkách (zák. č. 167/1998 Sb.) a jejich výroba, přechovávání nebo předávání jiné osobě bez povolení ministerstva zdravotnictví, je trestné.
Z našeho postavení můžeme pouze upřesnit způsob podání tak, aby neznalostí subjektu (Vám) nevznikla zbytečná škoda. Zprostředkování opatření si omamné látky by bylo přímým plněním skutkové podstaty páchání trestného činu dle zákona o šíření toxikomanie 140/1961 Sb., § 188a.
Na našich webových stránkách naleznete seznam spolupracujících psychologů a psychoterapeutů. Všichni mají zkušenosti se stavy spojenými s užitím psychedelik. Jsou otevření, chápající, se zdravým pohledem na změněné stavy vědomí.
Zároveň můžete kontaktovat kteréhokoliv terapeuta z psychedelické kliniky PSYON, která zaměstnává hned několik odborníků na psychedelické látky a duševní zdraví.
V současnosti neexistují žádné testy či dotazníky, které by dokázaly vyloučit problematický průběh psychedelického prožitku. Nikdo Vám zcela spolehlivě nezaručí, zda užití psychedelika nezpůsobí jakékoliv problémy.
Jediná možnost je snížení pravděpodobnosti komplikací. Vyhledejte proto psychoterapeuta, který se v této oblasti pohybuje. Doporučujeme kontaktovat terapeuty z naší sítě odborníků.
Pod střechou Národního ústavu duševního zdraví probíhal experiment pro hodnocení EEG a fMRI (Funkční magnetická rezonance) u zdravých dobrovolníků po intoxikaci psilocybinem (látka obsažená v houbičkách) v kontrolovaném prostředí, bylo vyšetřováno následující:
V současné době nelze legálně podstoupit psychedeliky asistovanou psychoterapii, ani psychedelika podávat v odborném lékařském či jinak akreditovaném prostředí k terapeutickým účelům. Výroba, přechovávání nebo předávání jiné osobě většiny známých a dostupných psychedelik uvedených v příloze zákona o návykových látkách (zák. č. 167/1998 Sb.) bez povolení ministerstva zdravotnictví je trestné.
Aktuálně probíhají studie ověřující terapeutický potenciál těchto látek, které snad poslouží jako argumenty pro změnu legislativy. V České republice má oprávnění nakládat s psychedelickými látkami v humánním výzkumu pouze Národní ústav duševního zdraví, ve kterém již studie hodnotící vliv psilocybinu na zdravé dobrovolníky proběhla. V současné době probíhá další klinická studie, která hodnotí účinek psilocybinu u depresivních pacientů ve srovnání s jiným, již zavedeným psychedelickým léčivem – ketaminem. Nábor je otevřen pro pacienty trpící farmakorezistentní depresí, veškeré informace se dozvíte zde.
Ačkoliv není možné podstoupit léčbu klasickými psychedeliky, je v ČR možná léčba ketaminem. Ketamin, i když je primárně disociativum, v určitých dávkách vykazuje podobné vlastnosti jako klasická psychedelika. Někdy se proto označuje jako atypické psychedelikum. Léčbu pomocí něho je možné podstoupit např. na klinice Psyon v Praze.
Ketamin je v ČR léčivem vázaným na předpis, a navíc je na seznamu zakázaných látek, takže jeho podání je možné pouze ve zdravotnických zařízeních.
V některých indikacích je již legálně možné podstoupit ketaminem asistované psychoterapeutické sezení. Pro tuto možnost se prosím informujte na stránkách psychedelikcé kliniky PSYON.
To bohužel nelze přesně říct. Bude-li léčba či psychedeliky facilitovaná terapie v České republice dostupná, bude to ještě pravděpodobně nějaký čas trvat. Její dostupnost je naším dlouhodobým cílem.
Protože se psychedelika nenachází v lékopise, neexistuje spolehlivý zdroj o jejich interakcích s jinými léčivy. Psychedelika jsou agonisté serotoninových receptorů a nemají závažnější dopady na fyzické tělo, jejich kombinace je nebezpečná pouze s určitými typy psychofarmak, jako jsou především antidepresiva IMAO (inhibitory monoaminooxidázy) a SSRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu).
Užívání inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu se považuje za přímou kontraindikaci k psychedelikům. Obecně jejich kombinace s farmaky působícími přes serotoninový systém může vést k nepředvídatelným účinkům. V případě IMAO se dá očekávat výrazné zesílení účinku, naopak v případě SSRI by mohla psychedelika působit mírněji a svádět ke zvyšování dávky, což rozhodně není vhodné a před takovou kombinací varujeme.
Co se týče neurobiologického mechanismu, blokováním zpětného vychytávání serotoninu vzniká permanentně zvýšená hladina serotoninu, tedy teoreticky dochází k vyšší obsazenosti serotoninových receptorů. Pokud však užíváte SSRI dlouhodobě, dojde v mozku k trvalým změnám v celé serotonergní transmisi, tkáň se přizpůsobí na trvale zvýšenou dostupnost serotoninu snížením hustoty receptorů, případně snížením citlivosti receptorů uvnitř neuronů. Nelze tedy odhadnout, jaký účinek bude mít jaká dávka psychedelika, jelikož záleží na mnoha faktorech.
Dalším rizikovým lékem je atypický opioid Tramadol vyskytující se v lécích proti bolesti (např. DORETA, FOXIS, MABRON, PROTRADON aj.). Snižuje práh pro vznik křečí. V kombinaci s psychedeliky zvyšuje riziko epileptického záchvatu a rovněž rozvoje serotoninového syndromu.
Velice riziková je kombinace psychedelik s lithiem. Lithium je kov, který se v medicíně používá v podobě uhličitanu lithného. Využití má především jako stabilizátor nálady v léčbě bipolární afektivní poruchy, schizoafektivní poruchy nebo jako přídatná medikace u deprese. Rovněž snižuje práh pro vznik křečí a v kombinaci s psychedeliky může vyprovokovat stav připomínající epileptický záchvat.
Proto bychom Vás chtěli vyzvat k opatrnosti. Vysazení psychofarmak by mělo užití psychedelik předcházet ideálně týden až několik týdnů. Zpětné nasazení taktéž. Zároveň by mělo být pokud možno konzultováno s Vaším ošetřujícím lékařem.
Upozorňujeme, že tyto informace nenahrazují legitimní lékařskou radu.
V mezinárodním psychiatrickém diagnostickém manuálu existuje pouze jedno onemocnění odkazující přímo na následky užití serotonergního psychedelika, a to HPPD – Hallucinogen Persisting Perception Disorder. Podle moderních statistických průzkumů není jasné, jestli je HPPD vůbec reálná diagnóza. Jde totiž o málo prozkoumaný fenomén.
HPPD bylo poprvé popsáno v Diagnostickém a statistickém manuálu mentálních poruch jako percepční porucha s čistě vizuálním charakterem. To znamená, že ji provází například:
Uživatelé LSD často uvádí, že si mohou takové lehké halucinace sami navodit právě díky tomu, že ze zážitků s LSD vědí, jak mají vypadat.
V novější verzi Diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch se navrhuje oddělovat HPPD od tzv. flashbacků. Flashbacky (Type 1) jsou benigní formou, jedná se o krátkodobé „záblesky“ – vzpomínky, na psychedelický stav po jejím delším časovém odstupu. Dle psychoterapeutické praxe Mgr. Michala Vančury jde spíše o psychologický jev, protože flashbacky vrací vzpomínku na událost, která měla pro jedince hluboký, dosud neobjevený význam, týkající se jeho nevědomých aspektů.
Klasické HPPD (Type 2) je pak definováno především vizuálními poruchami přetrvávajícími bezprostředně po zkušenosti s serotonergním psychedelikem. HPPD zpravidla spontánně odezní, ve valné většině v řádu dnů. V některých případech to však může trvat i několik měsíců od posledního užití , zaznamenány byly i roky. Flashbacky pak mohou přetrvávat i po celý život.
Vysvětlení vzniku HPPD není dodnes známo. Flashbacky pak mají nejspíše hluboký psychologický význam pro jedince, který je prožívá, a spuštěny mohou být jakoukoliv událostí, jež se svým významem k flashbacku váže.
