Foto: Goashape © Jayden Yoon ZK

Analytická psychologie

Analytická psychologie je psychologický směr založený Carlem Gustavem Jungem v první polovině 20. století. Jung se zaměřil na studium lidské psychiky a rozvinul vlastní teorii, která se liší od freudovského psychoanalytického přístupu. Analytická psychologie se snaží pochopit nevědomé procesy, které ovlivňují naše myšlení a chování, a zabývá se také studiem symbolů a archetypů – věcí, které nás všechny jako lidstvo spojují. Tento směr patří do hlubinné psychologie.

Psychoterapie v této modalitě se zaměřuje na to, aby klienti rozvinuli své vlastní vnitřní zdroje a pochopili své nevědomé motivace a tendence, které mohou pramenit z minulosti. Analytická psychologie vychází z předpokladu, že každý člověk má v sobě potenciál pro růst a seberozvoj, a že problémy vznikají, když se tito vnitřní zdroje potlačují nebo ignorují.

V jungiánské psychoanalýze se klienti snaží porozumět svému vnitřnímu světu, získat hlubší pochopení svého chování a prožitků a rozvíjet své sebeuvědomění. Analytik nepředepisuje řešení, ale spíše pomáhá klientovi nalézt vlastní cesty ke změně. Klienti se v psychoterapii setkávají s různými technikami, včetně aktivní imaginace, analýzy snů a rozvíjení kreativity pomocí práce se symbolickým materiálem (kresba, předmětné symboly atp.). Analytická psychologie se také zaměřuje na duchovní rozměr lidské existence a na to, jak se člověk může spojit s vlastním vnitřním zdrojem spirituality. Analytici mohou pomoci klientům rozvinout svou duchovní praxi a najít v ní podporu pro svůj vlastní růst a rozvoj.

Celkově lze říci, že psychoanalýza v analytické psychologii je zaměřena na to, aby pomohla klientům nalézt vlastní cestu ke změně a rozvoji a aby jim poskytla prostor pro prozkoumání svého vnitřního světa a potenciálu. Analytici pracují s celistvostí a integritou klienta a poskytují mu podporu pro jeho vlastní růst a seberozvoj. V České republice je tento psychoterapeutický směr akreditován pro práci ve zdravotnictví.