Foto: nikko macaspac © Unsplash

Krizová intervence

Krize je individuální, časově omezená, zátěžová, nepříznivá či ohrožující situace, ve které se jedinec zrovna nachází. Vzhledem k jejímu individuálnímu charakteru je zřejmé, že pro každého může krize znamenat něco jiného, a být vyvolána jiným spouštěčem.

Krizová intervence je systematická odborná metoda práce s člověkem v krizi. Mezi její hlavní cíle patří zastavení ohrožující či jiné kontraproduktivní tendence v chování a pomoc k dosažení konstruktivního řešení. Dosahuje toho skrze hledání možných strategií, zvědomování klientových zdrojů a posílení jeho stabilizačních schopností. Krizový pracovník vnáší do klientovy situace strukturu a pomáhá mu se lépe zorientovat v jeho prožívání i v možnostech řešení. V plném respektu ke způsobu klientova prožívání jsou během intervence akceptovány veškeré  emoce. Klientovi se tak dostává podpory nejen v jejich ventilaci, ale i normalizaci a následné stabilizaci.

Ve středu zájmu krizové intervence je řešení konkrétního problému. Krizová intervence není terapeutická metoda, přestože s sebou může přinášet účinky změny, pokud klient dokáže svůj prožitek z vyřešené krize patřičně integrovat do každodenního života. Zaměřuje se jen na prvky klientovy minulosti či budoucnosti, které bezprostředně souvisí s jeho právě prožívanou krizí. Vnímá člověka v jeho vztahovém systému a pohlíží na něj z bio-psycho-sociálně-duchovní perspektivy. 

Krizová intervence končí ve chvíli, kdy se klient cítí schopen svou situaci konstruktivně řešit, což nastává v momentě, kdy získal užitečné nástroje a díky zviditelněnému spektru možností jsou mu dostupnější jeho přirozené zdroje podpory. Pokud to situace vyžaduje, zprostředkovává intervent kontakt s dalšími sociálními či zdravotními službami.

V dnešní době může člověk vyhledat krizové centrum pro intervenci tváří v tváří, nebo může pomoc vyhledat dálkově přes telefon, případně online prostřednictvím chatu či videohovoru.