Foto: Goashape © Unsplash

Nejčastější případy, kdy je vyhledávána odborná pomoc

Integraci za pomoci odborníků vyžadují především náročné psychedelické zkušenosti. Ve většině případů tedy není potřeba zkušenost integrovat s odborníky, i když může být velkým přínosem takto integrovat i příjemné a ne tolik náročné zkušenosti. Zde jsou uvedeny příklady témat a situací, kdy daná osoba vyhledá odbornou pomoc s integrací nejčastěji. Všechny příklady zde uvedené se zakládají na skutečných případech. Pro účel tohoto webu byly mírně upraveny, aby nebylo možné dohledat konkrétní klienty.

Retraumatizace

K retraumatizaci může dojít, pokud je předchozí traumatizující zkušenost prožita během psychedelického sezení znovu, často v ještě větší intenzitě. Takový prožitek bývá velmi emočně zatěžující a takřka vždy vyžaduje intenzivní a dlouhodobou psychoterapii s cílem integrace i práce s traumatem.

Příklad: Mladá dívka byla v pubertě znásilněna. O deset let později požila rekreačně LSD a v rámci zkušenosti se jí vzpomínky na zážitek vrátily tak silně, že vedly k hospitalizaci v psychiatrické nemocnici. Po propuštění pokračovala v psychoterapii zaměřené nejen na psychedelickou zkušenost, ale i obecně na práci s traumatem, podařilo se dosáhnout uspokojivého výsledku.

Narušení sebeobrazu/ega u disponovaných osob

U některých osob se sebeobraz neshoduje s reálnými schopnostmi a možnostmi. Tato představa často chrání jinak křehké self. V rámci psychedelické zkušenosti může dojít k silné konfrontaci sebeobrazu s reálnými okolnostmi. To zejména u osob s narcistními rysy vede k silnému emočnímu projevu.

Příklad: Muž ve středních letech, který se profiloval jako guru v ezoterickém kontextu, požil během ceremonie ayahuascu. Během prožitku byl silně konfrontována s pocitem vlastní neschopnosti a nekompetentnosti. Vyhledal pomoc, protože o sobě začal pochybovat a cítil intenzivní úzkost. V jeho případě nebyla integrace úspěšná. K prožitku se dnes vrací se slovy, že je příliš citlivý, ayahuasca je na něj moc silná, a tudíž pro natolik citlivé jedince není vhodná. Nadále pokračuje ve své zaběhnuté praxi. Obecně řečeno u osob s takovými rysy nebývá integrace většinou úspěšná.

Intenzivní prožití doposud nezpracovaných emocí

Ne vždy je možné dovolit si zažít aktuálně prožívané emoce. Extrémním případem potlačení emocí je pak disociace, kdy je klient od prožívání zcela odpojen. V psychedelické zkušenosti může dojít k prudkému vynoření těchto emocí a zahlcení.

Příklad: Mladému muži žijícímu v Holandsku během pandemie covidu-19 zemřeli oba doposud žijící prarodiče. Měl v té době hodně práce, takže si to ani moc nepřipouštěl. Navíc z důvodu omezení cestování ani nemohl přijet na pohřeb. Později v rámci rekreačního kontextu požil houby obsahující psilocybin. Většina psychedelické zkušenosti se nesla v podobě zahlcujícího smutku, který přetrvával i po skončení zážitku. Integrace byla relativně krátká a úspěšná. Klient opožděně prošel všemi stádii truchlení, jak je popsala Elisabeth Kübler-Rossová a nadále je bez obtíží.

Touha udělat zásadní životní rozhodnutí po psychedelické zkušenosti

Psychedelika často ukazují skryté touhy a motivy lidského jednání, klientem jsou pak mylně interpretovány jako poslání a úkoly. Asi nejtypičtějším příkladem je ayahuasca, po které lidé často přicházejí za curanderem nebo na integrační sezení s výroky typu: “Ayahuasca mi řekla, abych se rozvedl se ženou; dal výpověď v práci; prodal veškerý majetek, odjel do Peru a stal se šamanem apod.” Zakázka integračních sezení pak často zní: “Ve vztahu máme problémy, ale jsem se svou ženou už deset let a máme spolu dvě děti, ale teď mi ayahuasca (nebo jiné psychedelikum) řekla, že bych jí měl opustit, že to není moje pravá láska…” Pokud bychom se drželi tohoto příkladu, výsledkem úspěšné integrace by mohlo být přeformulování z “ayahuasca mi řekla, abych se rozvedl” na “ayahuasca mi ukázala, jak moc jsem ve vztahu nespokojený.”

Na tomto místě stojí za to zmínit ještě jednu zásadní věc: ne vše, co psychedelika ukazují, je pravda. Ukážeme to na skutečném příkladu, který se stal v Peru.

Příklad: V menší vesnici žila rodina, která měla špatné vztahy se sousedem (byl to samotářský podivín a neměl rád děti z této rodiny). Jednou se stalo, že se chlapec z této rodiny nevrátil domů. Když byl pryč asi den, kmen vypil ayahuascu s cílem chlapce najít (což je v latinské Americe běžná praxe při hledání ztracených osob i věcí). Otec chlapce měl vizi, že chlapce zavraždil právě soused, a tak ještě pod vlivem látky šel a souseda zabil mačetou. O den později se objevil chlapec živý a zdravý s tím, že se ztratil v džungli a dva dny hledal cestu domů.

Vybavení potlačených vzpomínek

Průběh a důvody vyhledání odborné pomoci jsou zřejmé. Příklad by mohl být podobný jako u retraumatizace. Na druhou stranu tato situace s sebou nese ještě jedno nebezpečí, a sice to, že vybavené vzpomínky nemusí být skutečné, stejně jako u předchozího příklad. Stává se to například u ayahuascových sezení, kdy jiný účastník sezení mluví o nějaké události ze svého života a ostatní ji pod vlivem látky přijmou za svou. Terapeutická zakázka pak může znít “Pod vlivem psychedelika jsem prožil nějakou událost ze svého dětství, ale nezdá se mi to, nejsem si jistý, zda je to pravda.” Integrace bývá zpravidla delší, protože není cílem terapeuta posoudit pravdivost události, jako spíš prozkoumat, jak uložená informace ovlivňuje klientův život.

Nedokončená zkušenost

Nejčastěji se tato situace vyskytuje ve dvou podobách:

1. disociace, kdy je prožitá zkušenost natolik náročná, že ji self pro svou vlastní ochranu vytěsní. Klient pak většinou přichází s pocitem, že pod vlivem psychedelika prožil něco opravdu silného, ale že si to nepamatuje.
2. zkušenost vypadá natolik dramaticky, že člověku někdo zavolá sanitku, je odvezen do nemocnice a zde je psychedelická zkušenost ukončena farmakologicky – buď benzodiazepiny nebo antipsychotiky.

Zakázka je pak nasnadě: klient přichází s tím, že nemá přístup k tomu, co prožil. Integrace bývá dlouhá a mnohdy svízelná. Klienti mají často tendenci podstoupit další psychedelickou zkušenost s nadějí, že se ke “skrytému” obsahu dostanou. Někdy se to podaří, někdy ne. Někdy to vede dokonce  ještě k větší disociaci, takže obecně to nelze doporučit.